43/52 PODZIM V DETAILECH

Fotograf s kanónem při ruce miluje PODZIM VE všech jeho DETAILECH! A ještě víc by ho miloval, kdyby byl medvědem. To by si touto dobou hledal nějaké skvělé místečko, super úkryt, kde by se brzy hodil do hibernace a počkal, až ho ta podzimní únava přejde. (pozn.red. jasně že fotograf s kanónem při ruce ví, že medvědi přímo do hibernace neupadají, že jejich tělesná teplota se nesnižuje, ale prostě to slovo hibernace zní lépe, a fotograf s kanónem při ruce tak jistě bude působit erudovaněji, než kdyby napsal slovo zimní spánek).

Ano, přátelé, už je to tak, fotografa s kanónem při ruce zasáhla podzimní lenora a v poslední době byl nachytán, že za celý den nevytáhl kanóna z fotobatohu. A to se nedávno vytahoval, jak od ledna denně fotí a nejde spát dříve, dokud necvakne aspoň jeden snímek, byť by to měla být fotka venkovní lampy. Jojo, řečičky, řečičky…a kdyby nebylo víkendů, kdy má fotograf s kanónem při ruce zájemce o focení, a pravidelných týdenních fotografických výzev v rámci fotoprojektu 52, nevím nevím, jak by to s ním dopadlo…

…nicméně fotograf s kanónem při ruce je bojovník a hodlá se postavit každé výzvě, včetně té překonat podzimní útlum. A tak si objednal novou hračku v podobě mezikroužků a už se nemůže dočkat, až si pohraje. Nechci předjímat, ale myslím, že se můžete těšit, že příští fotku do fotoprojektu nafotí s nimi…Věřím, že to bude ta správná terapie, a že si fotograf s kanónem při ruce přestane přát, aby byl medvědem a bude šťasten, že je do fotografování poblázněnou Míšou.

P.S.:  Doufám, že si tento příspěvek nečte zadavatel/ka týdenních výzev a nevyhlásí naschvál téma jako: V dáli… Storytelling…Kam mé oko nedohlédne…Na nebi…Zaostřeno na celek… a nevím jaká ještě další témata, kde by s mezikroužkama fotograf s kanónem při ruce rozhodně nepochodil. 😉

f 5,6, 1/125s, ISO 1000

PODZIMNÍ FOTOPŮLMARATON P52

Fotograf s kanónem při ruce se již podruhé zúčastnil fotopůlmaratonu pořádaného Školou perfektní fotografie. A nutno podotknout, že ten jarní byl oproti tomuto podzimnímu procházka růžovou Prahou…

Tentokrát to byly výzvy opravdu vypečené, o čemž svědčilo i to, že fotograf s kanónem při ruce během víkendu podstoupil několik sebezapření a zažil si svá poprvé. Tak například – fotograf s kanónem při ruce nikdy v životě ještě nešel sám do nějaké kavárny, čajovny, restaurace, …jednoduše proto, že takové návštěvy považuje za společenskou událost, a co by tam jako sám dělal. Avšak pro splnění výzvy se obětoval a zašel do Mamacoffee a co víc, objednal si kávu, kterou pije tak jednou, maximálně dvakrát do roka, aby si mohl následně vytvořit fotogenickou kompozici a splnit téma „Mama“. Místní hosté z fotografa s kanónem při ruce nespustili oči a ťukali si na čelo, proč si to horké kafe nevypije a místo toho ho půl hodiny fotí. Další sebezapření ho čekalo na blátivé cestě, kde pro hezčí záběr ulehl k zemi, ač měl na sobě zrovna čerstvě vypranou bundu…Bunda od bláta mu však přinesla fotografické štěstí, neb ještě dřív, než stačil vyslovit nahlas myšlenku „kéž by někdo zrovna prošel a nejlépe ve výrazném oblečení…“, kde se vzal, tu se vzal, z ničeho nic se na cestě objevil běžec ve svítivém outfitu a vysportované siluetě. Výzvy se fotograf s kanónem při ruce snažil plnil svědomitě. Před výlohou s nápisem „ABDIKUJTE!“ stál skoro 20 minut, aby si počkal na vhodnou tramvaj, která by oživila fotku na téma „Vykřičník“, před kaluží, ve které se odrážela česká vlajka a vlajka evropské unie, stepoval a vyhlížel vhodného kolemjdoucího snad půl hodiny, u vinotéky lezl na římsu, aby lépe nafotil nápis, kvůli tématu „autoportrét“ si dal několik kilometrů chůze navíc, aby si zašel domů pro barevnou čepici a záběr trochu oživil…no prostě dělal vše možné i nemožné…a přitom ve výsledku taková blbost 😉 No posuďte sami…

MÁMA

KDE NIC TU NIC

SILUETA

Z BLÁTA DO LOUŽE

VE VÍNĚ JE PRAVDA

VYKŘIČNÍK

PODZIMNÍ MELANCHOLIE

AUTOPORTRÉT

Díky za super akci, skvělá témata a opětovné nakopnutí a probuzení kanóna, který před tímto víkendem měl namále, neb na něj lezla nějaká podzimní únava. Po půlmaratonu je však již zdráv jako rybička a nemůže se dočkat 4. listopadu, kdy se hodlá podívat na svět zblízka a pod vedením těch nejlepších z nejlepších se naučit fotografovat detail. Zůstaňte na příjmu, fotograf s kanónem při ruce o tom bude jistě rád reportovat…

42/52 EKOLOGICKY

Dnešní článek jsem původně chtěla pojmout EKOLOGICKY, šetřit proud, data ve vzdušném prostoru, váš čas a váš zrak, svůj mozek a pisatelské střevo…a tak jsem si  říkala, že by možná nebylo od věci a celkem LOGICKÉ, napsat jen a pouze nějakou EKO větu typu: „TŘIĎTE ODPAD!“ , „ZHASÍNEJTE!“, „JEZDĚTE NA KOLE!“, „ŠETŘTE NAŠE LESY!“, „NESPLACHUJTE PITNOU VODOU!“, „NEPOUŽÍVEJTE IGELITOVÉ OBALY!“, „LÁTKOVÉ PLENY PERTE NA VALŠE V OŘECHOVÝCH MYDLINÁCH!“ , „NEJEZTE PALMOVÝ OLEJ!“, „ZACHRAŇTE NAŠI PLANETU!“, … a tak podobně…no jo, jenže na to jsem dost velký konzument a mizerný ekolog, a proto ani pro tentokrát vás neušetřím. Protože kdo šetří, má za tři a mně osobně bohatě stačí, že (jak tak na sebe koukám do zrcadla) mám za dva…

A tak vám tu odkryji své asociace ke slovu EKOLOGICKÝ a zavedu vás na vysokou školu, kde jsme měli mimo jiné i předmět EKOLOGIE ČLOVĚKA. Pan doktor ekolog svůj obor bral vážně a tak se rozhodl nejen šetřit planetu, ale i nás studenty, takže tenhle předmět byl největší „dávačka“ za dob mých studií, kdy ke splnění stačilo hezky se usmát a aspoň jednou během semestru vyslovit slovo ekologie a třídit odpad. EKOLOGICKY vydřené kredity!

A když jsem se v myšlenkách vrátila na fakultu, nedá mi nevzpomenout na naši zlatou a milovanou filozofku, paní docentku Aničku, která nám říkala, že vysoká škola z člověka dělá fach-idiota. Tenkrát jsem si pomyslela, že idiota ze mě nikdo dělat nebude, že to raději za včas odejdu a zdraví rozum si ponechat ráčím. Nakonec jsem přeci jen zůstala a kupodivu i úspěšně dostudovala, abych  s přibývajícími léty a po pár letech praxe zjistila, že toho idiota ze sebe dělám úspěšně zcela sama, fach ne fach. Tak jen pro demonstraci pár mých „já idiot story“ posledních týdnů –  skoro vyhlášené pátrání po „ztraceném“ autě,  odřená fasáda od předního nárazníku, neplánovaná projížďka městem vlivem špatného zvolení směru autobusové linky, vycházka v prudkém lijáku bez deštníku v konverskách, zalití čaje studenou vodou, zbytečně najetých 30 km pro notebook, příjezd do práce bez diáře, smazání si upravených fotek, nabíjení mobilu v nefunkční zásuvce, uvítání a pozdravení holčičky větou: „Jakpak se jmenuješ, chlapečku“, neúspěšný pokus o složení puzzle „Krteček v jahodách“ pro děti od 3 let, kvalitní přelití umělé květiny, klíče v záchodě… a mnoho dalších neskutečně idiotských situací, které v rámci zachování duševního zdraví vyprávím jako „dnes jsem byla zase roztomilá“…

…a tak bych vám chtěla tímto článkem sdělit jedno EKO poselství:

Nenechte ze sebe dělat idioty a třiďte odpad!

Záběr nafocen pomocí multiexpozice + zoomování, rotování,…a následně doupraven postprocesem.

41/52 OSAMOCENÝ / SÁM

Fotograf s kanónem při ruce je tvor společenský. Rád se obklopuje milými lidmi, miluje návštěvy, zvláště ty nečekané, a často praktikuje kámen – nůžky – papír, aby se rozhodl, s kým, kde a jak svůj volný čas stráví. Nejraději by se roztrojil, aby v jeden čas stihl navštívit Čechy, Moravu i Slezsko, potěšil rodiče, se sourozenci zašel na pivo i pochoval kamarádovic děcko, ale zatím nepřišel na to, jak toho dosáhnout. A ačkoliv by všechny viděl moc rád a těší ho, že za ním lidé jezdí a k sobě do domu zvou, poslední dobou by nutně potřeboval být SÁM. Protože…

…při tom všem navštěvování má samozřejmě kanón při ruce a z každé návštěvy si odváží tisícovku fotek, které se kupí na discích a není kdy, je editovat. A tak si fotograf s kanónem při ruce vyhradil víkend jen SÁM pro sebe. Nikoho nepozval, k nikomu se na návštěvu neobjednal a tešil se, jak bude celý víkend upravovat a upravovat, aby konečně kamarádce Š. poslal fotky z únorové oslavy, rodině M. doručil fotky z května, dokončil srpnovou galerii pro kamarády G., zpracoval fotky pro novomanžele V. a začal pracovat na fotkách pro rodinu A., B., C., Č., D., ….

…ale protože, jak už v úvodu zaznělo, je fotograf s kanónem při ruce tvor společenský, vydržel SÁM jen páteční večer, dokud mu nezavolali kamarádi, zda zůstal v Praze a co má večer v plánu. Následně si domluvil focení ve Stromovce a foto-rande na Ladronce a z víkendu OSAMOCENOSTI byl rázem víkend, kdy si fotograf s kanónem při ruce rozšířil svůj “to do list“ na stav „nemožno zvládnout“.

Tímto by se fotograf s kanónem při ruce rád omluvil všem těm, kterým něco dluží – ať už to je dlouhodobě slibovaná návštěva či doručení zpracovaných fotek. Fotograf s kanónem při ruce na tom opravdu dělá, on na tom maká, ale ono ne a ne a ne…Ale nezoufejte, už začínají červenat a ze stromu opadávat listy, což značí, že brzy přijdou dlouhé zimní večery a s nimi snad méně focení a více upravování…

…trpělivosti zdar! 😉

F 1.8, 1/320, ISO 200

40/52 DOLCE VITA

Že je ŽIVOT SLADKÝ? No pokud lze posuzovat dle posledních strávených víkendů, tak asi jako fakt že jo…O tom minulém jsem psala v předchozím příspěvku a o tom, co právě skončil, se letmo zmíním teď…

…Jednoho dne mi zazvonil telefon (pozn. pro pravidelné čtenáře – Ne, pan Božský z nedávného článku to nebyl, stále si dává na čas) a v něm se ozval ten nejroztomilejší a nejsladší dětský hlásek, aby vyslovil své přání: „Tetičko, přijeď, nám už se stýská…“ Po takovýchto telefonátech vždy zjihnu, začnu se rozplývat blahem a spěchám zarezervovat žlutý bus, protože v Českých Budějovicích, chce žít každý, a po takovém telefonním rozhovoru včetně mě…

…V Českých Budějovicích mám totiž vždy celý víkend full servis, k mé velké spokojenosti plnou náruč, neustále obsazený klín a jsem obdarovávána tolika pusinkami, že by mi mohl kdekterý cukrář závidět…A závidět by mi mohl také kdekterý portrétový fotograf, protože takové modely, co v těch Českých Budějovicích mají,  by si nafotit chtěl nejeden z nich. A tak když se vyhlásí téma DOLCE VITA a vy máte zrovna namířeno na jih, o plnění týdenní výzvy máte jasno…

F1,8, 1/250, ISO 640

Tímto děkuji celé pětičlenné rodince Bé z ČéBé. Jste prostě DOLCE a můj VITA ❤ Mimořádné poděkování patří mé milované nejsladší modelce J., že se při focení nenechá pózovat, ale je svá…A jedno speciální poděkování patří i Monice (Pixien) za dáreček v podobě čelenky od be poppy…No není v ní má modelka DOLCE? 😉

Fotograf s kanónem při ruce na workshopu

Znám jednu skvělou fotografku. Pravidelný čtenář ji zná také, protože nejednou jsem tu na blogu o ní psala. Jmenuje se Pixien a její Photography  již pár let s otevřenými ústy dokořán a  se slovíčkem ACH na rtech sleduji. A v myšlenkách si pohrávám, že stát vedle ní s kanónem při ruce, sledovat ji při zrodu fotografických kouzel a pokusit se zachytit aspoň trochu podobný záběr, musím nejednou zažít…

…A cítím, že přišel čas myšlenky proměňovat v realitu, dopřát si radost. Co radost, splnit si svůj sen! Vím, poslední dobou si je plním dost často, ač si to ani nezasloužím, ale nemohu si pomoct. Takový JÁ jsem sobec. Ale někdy jen malý sobeček, co občas myslí i na druhé, vážně…a abych vás o tom přesvědčila, vezmu vás na PIXIEN PHOTOGRAPHY WORKSHOP s sebou…a zadarmo…tak pokud máte zájem, odpoutejte se od reality všedních dní a pojďte se mnou snít..

…na úvod však malé upozornění – připravte se na vydatný přísun kreativity, inspirace, emocí, lásky, něhy, zamilovanosti, vášně, rozkošnosti, roztomilosti, okouzlení, omámení a nevím čeho všeho ještě. A garantuji vám, že pokud necháte srdce a oči dokořán a poddáte se snění, ve stavu beztíže zůstanete ještě několik dní…protože přesně takto očarující a na zážitky silný PIXIEN PHOTOGRAPHY WORKSHOP je…

Tak už jste připraveni? Máte dostatek místa na kartách? (budete potřebovat nejméně 3) Nabité baterky? (budete potřebovat nejméně 2) Stativ při ruce? (potřebovat nebudete) Pláštěnku a oblečení do dle předpovědi nepříznivého počasí? (zbytečně i s počasím umí Pixien kouzlit) Nějakou super tutu sukni pro případné focení princezen? (nejlépe od be poppy) Natěšeni na nové zážitky s touhou posunout své fotografie o level výš? (zklamáni nebudete) Odhodláni prožít víkend v dobré náladě se skvělými a pohodovými lidmi? (Monika, Patrik, 2x Zuzka, Eva, Terka a Petr je zaručená partie, takový dream-team)…V tom případě vítejte a jak se u Pixienů říká „…keep dreaming…“

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Monika, díky! Cítím vděčnost, že jsem tě/vás (i s tvým skvělým asistentem) na své fotografické cestě mohla poznat. Ani netušíte, jak moc pro mě znamenáte, změnili jste můj fotografický svět, vdechli život fotografovi s kanónem při ruce…