49/52 ZIMNÍ ZÁTIŠÍ

Po čase přidávám „story z natáčení“ aneb jak fotograf s kanónem při ruce ke snímku na téma „ZIMNÍ ZÁTIŠÍ“ přišel.

Jednoho krásného prosincového sobotního rána se fotograf s kanónem při ruce probudil a když viděl, že za okny modrá obloha, slunce a všude námraza, ještě v polospánku začal navlékat teplé vrstvy, nepromokavé, neb takové počasí a mrazivé podmínky jsou jak stvořené pro válení se po zemi a lovení zmrzlých kapek v nízké trávě. A že vše dělal v polospánku je dost důležitá věc, neb to vysvětluje, proč si před odchodem stihl udělal na čele bouli, vylít na sebe horký čaj a obléci si obráceně kalhoty.  Venkovní teplota ho však velmi rychle probudila a tak v poklusu  spěchal na louku, aby si ulovil pár záběrů a rychle se vrátil zpět dopít vylitý čaj. Ulehl do zmrzlé trávy a fotil a fotil. Jak osvobozující a nádherný pocit. Nikde nikdo, jen fotograf, jeho kanón a spoustu sluncem osvícených zmrzlých kapek. Ach, nádhera! A jak se tak poddával fotografické vášni, nevnímal věci okolo, posunoval se z místa na místo hledíc do hledáčku fotoaparátu. Ostřil, zoomoval…až najednou…v hledáčku spatřil neznámého muže, co za keříkem dělal ranní potřebu. Fotograf s kanónem při ruce se neskutečně lekl, zaječel a prchal pryč volajíc na neznámého muže „pardón“, že si tu jen fotí trávu. No jestli mu dotyčná osoba věřila, těžko říct, ale jedno je jisté. Mezi místními se povídá, že po parku v minusových stupních časně ráno běhá šílenec s kanónem a fotí si trávu…Tomu říkám zimní zátiší!

F8.0, 1/800s, ISO 1200, ohnisko 29mm, 24mm mezikroužek